PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dnes začneme malým historickým okénkem. Na přebalu desky dánských blackmetalistů HELTEKVAD se skví výstřižek z malby „Chafariz d'el Rei“ od neznámého to autora stvořený někdy koncem šestnáctého století. Ti, kdož vládnou jazykem slavných mořeplavců a objevitelů, dobře ví, že to v překladu znamená „Králova kašna“. Na obraze se však nachází i jiný král, na první pohled zvláštní. Překvapivě disponuje pletí černé barvy a jeho šat se honosí nášivkou se znamením obráceného kříže. To je samo o sobě velmi pozoruhodné. Znamená to snad, že profesoři kulturní antropologie se budou muset hluboce zamyslet a v konečném důsledku snad i kompletně přehodnotit tok hudebních dějin? Byli Cronos, Quorthon či Thomas Gabriel Fischer opravdu prvními vlajkonoši černého kovu? Hledáme jeho kořeny v Evropě či je nutno začít pátrat v severozápadním Kongu na soutoku řek Momboyo a Lolongo? Záhadu rozhřeší až pohled na originál obrazu. Dánové evidentně prošli kurzem „Paintbrush 1.0 pro začátečníky“, jehož úspěšným absolventem je mimo jiné i redakční kolega Milda, a nebohý symbol Řádu svatojakubských rytířů jednoduše převrátili vzhůru nohama.
Za projektem HELTEKVAD stojí Ole Pedersen Luk, což je vcelku prima kluk, jenž je mimo jiné plně odpovědný za tvorbu AFSKY. K práci si tentokráte přizval dva kolegy se SUNKEN a MORILD (přičemž oba jsou členové live sestavy AFSKY) a vydal se prozkoumávat trochu jiná teritoria. Jistě, stále se jedná o black metal, nicméně tentokráte již s přívlastkem „medieval“. Pro mě osobně znamená tahle škatulka varovně vztyčený prst, neb vůbec nejsem příznivcem otravně trylkující loutny, rozpustilých píšťal a reje opilých panošů, šašků a vilných děveček na dvoře králově. V tomto případě tomu tak ale není, středověké nástroje zde hrají jen vedlejší roli a rozhodně nenarušují celkově neveselou atmosféru nahrávky (i když ten stísněný pocit rezignace rozhodně není tak silný jako v případě SUNKEN nebo AFSKY).
Produkce AFSKY se nevyznačuje přílišnými výkyvy, více méně jede ve stále stejné linii a nepouští se do žádných větších experimentů. To HELTEKVAD přeci jen sází na variabilnější notu, noří se do epičtějších a mnohem více výpravnějších poloh, nicméně úspěšně se při tom vyhýbají jakýmkoli náznakům radosti a veselosti. Přesto deska disponuje hned několika skočnými momenty, leč ani ty ve mně přehnanou vlnu optimismu zrovna nevzbuzují. Ač prim hrají silné melodie (úvod „Ærbødig Er Den Som Sejrer“ nebo střední část „Fornægter Din Æt“ stojí skutečně za to), nejsou nijak vřelé a přátelské, ale naopak důkladně zahalené ponurým závojem smutku a odevzdanosti.
Obrovský kredit pak zasluhuje hrdlo hlavního protagonisty. Na rozdíl od AFSKY se Pedersen Luk pouští do vokálních experimentů a na „Morgenrødens Helvedesherre“ vytahuje z rukávu celou řadu skutečně nemocných poloh. Jeho zpěv volně přechází od přidušeného maniakálního vřeštění, přes pološílené vytí a místy zasahuje až někam k DSBM howlingu. Tady je bez okolků nutno sejmout klobouk až k zemi, neb zcela určitě máme tu čest s jedním z nejpůsobivějších vokálních představení v rámci black metalu za poslední dobu. Velmi impresivní vklad, který se k produkci HELTEKVAD výtečně hodí.
Dánský black metal má dalšího silného reprezentanta. HELTEKVAD přichází na trh s poutavým, chytlavým a poměrně košatým albem. Výpravný „medieval“ podtón v tomto případě neškodí, naopak nahrávku obohacuje a přidává jí další rozměr. Zkormoucený tremolo picking a vyšinuté vokály jsou pak třešničkou na dortu. „Morgenrødens Helvedesherre“ je nevšední deska, co rozhodně nevychází každý den.
Dánský black metal má dalšího silného reprezentanta, HELTEKVAD přichází na trh s poutavým, chytlavým a poměrně košatým albem s přidanou hodnotou výpravného „medieval“ podtónu.
8 / 10
Ole Pedersen Luk
- zpěv, kytara, baskytara
Simon Skotte
- kytara, baskytara
Simon Frenning
- bicí
1. Morgenrodens Abenbaring
2. Aerbodig Er Den Som Sejrer
3. Ved Svaerdets Klinge Skal Du Forga
4. Eder Og Haeder
5. Fornaegter Din Aet
6. Du Skaebnesvangre Stund
7. Doden Star Ved Himmelens Port
Morgenrodens Helvedesherre (2022)
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.